•Náhrada cukru•

5. prosince 2008 v 20:11 | Belissima |  Zdravá výživa
Nejen ze zdravotních důvodů bývá bílý cukr nahrazován medem nebo sladidly. A co takhle jej zkusit nahradit sladce chutnající bylinkou stévií? Co si budeme namlouvat, naše chuťové pohárky chuť sladkého prostě milují. A co je sladké, to obsahuje sacharidy, které jsou pro naše tělo životně důležité. Bohužel ale jejich větší přísun organismu zrovna neprospívá.

Bílý nepřítel zvaný cukr
Pomineme-li fakt, že se při jeho časté konzumaci rychleji tvoří zubní kazy, pak nás nadměrný příjem cukrů ohrožuje také z jiného důvodu. Nevyužité sacharidy jsou totiž v organismu přeměněny na tuky, které si tělo uloží takzvaně "na horší časy".

Tyto tuky se však neukládají pouze pod kůži, vyplňují se jimi také cévy, což vede k problémům srdce a celé oběhové soustavy. Jak tedy naše chuťové receptory obelstít, abychom touhu po sladkém uspokojili a přitom netrápili tělo nadměrným přísunem cukru?

Letmé představení sladké bylinky
Možností, jak v potravě nahradit bílý cukr, je několik. Sladit se dá medem, melasou, javorovým sirupem či náhradními syntetickými sladidly. V přírodě ale najdeme bylinku, která obsahuje přírodní látky až 300x sladší než obyčejný řepný cukr a které tedy mohou být jeho vhodnou náhradou.

Název rostlinky, o které mluvíme, je stévie sladká (Stevia rebaudiana) lidově řečeno sladká tráva. Z pohledu botanika se jedná o víceletou bylinku, která se podle taxonomie řadí k rostlinám rodu hvězdicovitých (Asteraceae). Její domovinou je jihoamerická Paraguay a Brazílie, odkud se přes Asii dostala až do Evropy. Roste do rozvětveného keříčku vysokého až 1 metr s jemnými bílými kvítky a drobnými lístky. A právě lístky stévie jsou nejbohatším zdrojem sladkého steviosidu a jemu podobných látek.

Steviosid pod lupou
Co je to vlastně za látky, že nám chutnají tak sladce? Po chemické stránce se jedná o přírodní diterpenoidní glykosidy a řadí se k nim například tzv. steviosid, rebaudisoid, dulcosid či steviolbiosid. Nejběžnější z nich, steviosid, je bílá krystalická látka, která bývá mnohnásobně sladší než nám všem tolik známá sacharóza. V porovnání s běžnými cukry má steviosid zanedbatelnou kalorickou hodnotu a tak jeho příjem nezvyšuje hladinu krevního cukru v těle. Díky této úžasné vlastnosti je využíván zejména diabetiky a při redukčních dietách.

V sušených listech stévie je steviosid zastoupen zhruba ze 3-10% suché hmotnosti. Poprvé byl komerčně připraven jako sladidlo v roce 1971 jednou japonskou společností a v některých koutech světa je pro slazení běžně používán dodnes (jihovýchodní Asie, jižní Amerika, Japonsko).

Při důkladnějším zkoumání steviosidu nebyl dosud v žádném z vědeckých výzkumů prokázán žádný negativní účinek na lidský organismus. Naopak bylo potvrzeno, že u lidí, kteří sladí stévií je mnohem menší výskyt obezity a je omezena tvorba zubního kazu. Díky tomu se stévie přidává také do žvýkaček, slazených nápojů a zubních past. Výjimkou není ani příprava ústních vod a kloktadel.

Nežádoucí královna přírodních sladidel
Bohužel však, přestože je sladká stévie v mnoha zemích komerčně pěstována a používána jako sladidlo nápojů a potravin, v evropské unii nebyla dosud jako potravinové aditivum uznána. Odpověď na otázku, proč se každoročně vynakládají miliony k výrobě náhradních umělých sladidel a nevyužívá se přirozených vlastností této bylinky je však prostá. Na vině je silná lobby ze stran výrobců cukru a sladidel, díky které se uznání steviosidu jako přírodního sladidla neustále odkládá.

Stévie sladká je však bylinkou, kterou si můžete sami pěstovat doma za oknem a nemusíte čekat na žádná svolení. Její pěstování není náročné, má ráda slunce a teplo a vyšší vlhkost vzduchu. Než se ale do pěstování pustíte, ochutnejte jí. Zkuste si sami doma osladit čaj lístky ze stévie, které seženete v například v obchodech se zdravou výživou. Jeho chuť bude sice specifická, někomu může zpočátku připadat i nahořklá, avšak za nějaký čas si vaše chuťové buňky na steviosid zvyknou a začnou jej vnímat vedle cukrem slazených poživatin jako lahodné zpestření. Za vyzkoušení to určitě stojí.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 prepper prepper | E-mail | Web | 20. března 2013 v 13:12 | Reagovat

Dobrý den,
mohl bych vás poprosit o převzetí článku na naše fórum? Velice se nám líbí. Pochopitelně bychom umístili odkaz na vaše stránky. Děkuji předem za kladnou odpověď

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama